Pszczyna (Pština) je jedno z nejkrásnějších měst Horního Slezska nacházející se jižně od hornoslezského souměstí v obklopení pštinských lesů. Za svou slávu město vděčí nejen okouzlujícímu centru s malebným náměstím plným památek, ale především nedalekému zámku pštinských knížat, ke kterému přiléhá rozlehlý krajinný park.
V 19. a první polovině 20. století byli pány Pszczyny (Pštiny) představitelé rodu Hochbergů, kteří se těšili titulu pštinských knížat a patřili k elitě nejprve Pruského království a později Německého císařství. Pszczynu tehdy navštěvovali monarchové a aristokracie z celé Evropy. Jedním z faktorů určujících prestiž bylo tehdy vlastnění ušlechtilých ras koní, jak rovněž mnoha reprezentativních vozidel – nejprve povozů a od začátku 20. století také limuzín poháněných mechanickou koňskou silou. A proto Hochbergové ve druhé polovině 19. století vybudovali na jižním okraji parku, na východ od zámku, komplex působivých objektů, ve kterých se nacházely stáje, remíza a jízdárna. Na začátku 20. století zde byla přistavěna také garáž.
Knížecí hřebčíny byly postaveny v historizujícím stylu navazujícím především na románskou a gotickou architekturu. Vybudovány byly z cihly na obdélníkovém půdorysu. Portály a okna zdobí polooválné oblouky (rovněž jsou zde kulatá okna) a pod střechou vede arkádový vlys. Za pozornost stojí řezbářské dekorace, např. hlava koně, a bašta mezi stájemi a jízdárnou. Interiér stájí s boxy pro koně je přikryt křížovou žebrovou klenbou opřenou na úzkých litinových sloupech. Zajímavostí je zde dřevěná dlažba. Remíza byla přikryta dřevěným stropem. Objekt jízdárny, od něhož je to k zámku nejblíže, byl v 70. letech 20. století přestavěn na sportovní halu, což jeho vzhled zohyzdilo. Knížecí stáje mají být dodatečnou výstavní plochou pro zámecké muzeum; rovněž zde bylo vyhrazeno místo na konferenční sál, kavárnu a administrativní místnosti.