Ślemień patří k nejvýznamnějším obcím v regionu Živce (Żywiec). Tato velká vesnice leží východně od hlavního střediska regionu, v údolí Łękawky, mezi kopci Malých Beskyd (na severu) a pohořím Pasmo Pewelskie (na jihu). Dějiny Ślemieně sahají až do středověku. V polovině 16. století osadu koupili Komorowští, majitelé většiny území kolem Żywce (Živce). Na začátku 17. století Komorowští své pozemky rozdělili a vytvořili nezávislá panství: živecké (żywiecké), suské, łodygowické a právě ślemieńské. Ślemień se tehdy stal významným správním a hospodářským střediskem a byl v něm postaven rozsáhlý panský statek majitelů. Ve druhé polovině 17. století ślemienské panství přešlo do rukou bohaté rodiny Wielopolských. Ti se tehdy snažili zvýšit hodnotu panství a iniciovali řadu hospodářských aktivit. Nejaktivnější v tom byl hrabě Hieronim Wielopolski, který žil v 18. století. Mimo jiné ve Ślemieni zprovozil železárny. Velká pec byla postavena v centru, poblíž panského statku a kostela. V sousedství vznikl také závod na výrobu oceli ze surového železa, pila a solivárna. V huti se k výrobě železa používalo tzv. bahenní rudu, kterou do Ślemieně sváželi okolní obyvatelé. Ruda byla tavena pomocí dřevěného uhlí. V roce 1780 bohužel velká pec včetně sousedních zařízení shořela a již nebyla opět postavena. Dle dochovaného soupisu bylo v místě požáru nalezeno 154 kusů nářadí, které bylo umístěno na jednom místě, ale později různě rozebráno. Kamenné torzo velké pece stálo ještě dlouhá léta, ve výsledku pak začalo chátrat. Za 1. světové války byla snaha jej odstřelit, ale došlo jen k popráskání zdí. Nyní se jedná o staropolskou technickou památku.