Těšínské Slezsko (pol. Śląsk Cieszyński, něm. Teschener Schlesien) – historické území v České republice a Polsku, zahrnující jihovýchodní část Slezska kolem měst Český Těšín a Cieszyn a řeky Olše (pol. Olza). Zaujímá rozlohu cca 2 280 km² a v současné době zde žije přes 800 tisíc obyvatel (463 tisíc na české straně a cca 350 tisíc na polské straně). Hranice regionu se zformovaly po vzniku těšínské kastelánie, která byla poprvé zmiňována v roce 1155. Následně se region stal knížectvím, které v patnáctém století začalo přechodně nebo natrvalo ztrácet územní souvislost, ale i přesto po delší dobu mezi obyvateli přetrvával společný pocit propojení.
Některé zdroje považují Těšínské Slezsko a Horní Slezsko za dva oddělené regiony, kdežto jiné zdroje zasazují Těšínské Slezsko do historických a zeměpisných hranic Horního Slezska. Obyvatelům Těšínského Slezska je vlastní silný pocit regionální sounáležitosti. Týká se to jak polské části tohoto regionu, tak i tzv. Záolší. Tento region mimo jiné charakterizuje velký rozvoj polského národnostního hnutí.
Z hlediska územního vymezení Těšínské Slezsko tvoří: západní část Slezského podhůří (nazývané Těšínským podhůřím), západní část Slezských Beskyd (hranice vedla rozvodím Visly a Soły), východní část Moravskoslezských Beskyd, severní část Moravské brány a jihozápadní část Osvětimské kotliny. Hlavní řeky: Olše, Visla, Ostravice, Odra, Bělá. Nejvyšší vrcholy: