Organizacje Turystyczne w Beskidach i ich schroniska

Text: Radosław Szczepanek

Turistické horské chaty na polských horách jsou dnes neodmyslitelně spjaty s největším národním turistickým sdružením, Polským turistickým a vlastivědným spolkem (PTTK). V polských horách se nachází téměř 100 horských chat, z nichž naprostá většina patří PTTK. Upozorňujeme však, že PTTK vzniklo v roce 1950 (sloučením PTK a PTT, tedy Polského vlastivědného a Polského tatranského spolku) a naprostá většina objektů je mnohem starší a má poválečné kořeny.

V tomto textu bychom rádi upozornili na to, kolik turistických organizací v Beskydech působilo. Horské chaty zakládaly typické turistické organizace, ale také přírodovědci nebo sportovci. K tomu je třeba doplnit, že cestovní ruch nebyl oblastí života odtrženou od reality, nýbrž je odrazem rozmanitých reálií dnešních polských hor. Beskydy byly regionem pomezí států a národů, což se muselo odrazit v budované turistické základně.

Beskidenverein (pol. Beskydský spolek)

Německá turistická organizace pro Beskydy byla založena 28. února 1893 ve Frýdku v dnešní České republice. Jedna z největších turistických organizací působících v Beskydech na přelomu 19. a 20. století, která ve svých řadách sdružovala především Němce žijící v Beskydech a jejich okolí (existovala však i vratislavská sekce). Beskidenverein vytyčoval turistické trasy, stavěl chaty a organizoval rekreaci.

Rok 1895 byl pro Beskidenverein velmi důležitý, ale také nelehký. 5. května při slavnostním otevření vyhořela chata pod vrcholem Klimczok, která se nacházela v rozšířeném loveckém zámečku Klementynówka patřícímu Ottovi von Klobus, baronovi z Łodygowic. Nová budova byla uvedena do provozu o dva roky později, v roce 1897. V roce 1895 převzala organizace od knížete Sułkowského také hájovnu na kopci Dębowiec, kde byla zřízena hospoda pro pocestné, kteří se vydali na horu Szyndzielni. Později v budově vzniklo také ubytovací zařízení a sloužila jako turistická chata.

V roce 1897 otevřel Beskidenverein na Szyndzielni horskou chatu, která je dodnes považována za nejstarší v polských Beskydech. Horská chata Beskidenvereinu na Magurce Wilkowické byla slavnostně otevřena na podzim roku 1903. V roce 1904 byla pod vrcholem Czantoria Wielka otevřena horská chata, kde je nyní restaurace. Nachází se v České republice, přímo na státní hranici, a proto je často navštěvována polskými turisty. V roce 1905 otevřel Beskidenverein jednu ze svých vlajkových chat ve výšce 1616 m pod vrcholem Babí hory (budova vyhořela v roce 1949).

Po první světové válce bylo území, kde působil Beskidenverein, rozděleno mezi Polsko a Československo. Na polské straně organizace v meziválečném období pokračovala v provozu a otevírání nových horských chat a navazovala spolupráci s dalšími již existujícími zařízeními. V roce 1932 byla otevřena zcela nová horská chata Beskidenverein na Hale Lipowské.

Po druhé světové válce Beskidenverein v Polsku zanikl. Některé horské chaty byly během války zničeny, jiné byly předány Polskému tatranskému spolku. Aktivisté Beskidenvereinu jako Němci z velké části opustili Beskydy. Jednou z osob, které zde zůstaly, byl dr Edward Stonawski – zasloužilý člen organizace. Zemřel v roce 1966 a byl pohřben na evangelickém hřbitově ve Skoczowě.

Czekany i laski z odznakami to pamiątka poniemieckiej turystyki fot. Radosław Szczepanek

Polský tatranský spolek (PTT)

Historie Polského tatranského spolku jako organizace milovníků Tater sahá do roku 1873. Po velmi dlouhou dobu se jeho činnost soustředila na oblast východně od Tater, především v okolí Lvova. Na počátku 20. století měla polská Tatranská společnost pobočky v Západních Beskydech a začala se o tyto oblasti zajímat kvůli výstavbě horských chat a značení tras.

V roce 1906 otevřela PTT na mýtině Markowe Szczawiny u Babí hory první polskou turistickou chatu v této oblasti. Tato chata byla mnohokrát zmiňována jako místo národních manifestací Poláků v opozici k německé chatě Beskidenverein pod vrcholem Babí hory. Markowe Szczawiny se pojí také s tzv. válkou na štětce.

Investiční činnost Polského tatranského spolku nabrala na obrátkách po první světové válce, kdy organizace působila ve všech horských oblastech druhé polské republiky. Za necelé tři roky po skončení války byla z iniciativy těšínské pobočky v červenci 1922 otevřena horská chata na kopci Stożek Wielki, která je dnes považována za nejstarší polskou horskou chatu v polských Beskydech. O další tři roky později, v roce 1925, otevřel PTT turistickou chatu v dřevěném loveckém zámečku Habsburků z Cieszyna na Przysłopské mýtině pod Baraní horou.

Hornoslezská pobočka Polského tatranského spolku v Katowicích koupila dřevěnou budovu na Równici v roce 1926 od německého Turistického spolku „Touristenverein” z Ustroně. Nová chata byla otevřena v roce 1928 a byla jednou z mála chat přístupných motoristům. V témže roce otevřela pobočka PTT ze Żywce turistickou stanici na sedle Przegibek nad Rycerkou Górnou. V roce 1936 budovu převzala pobočka z Dziedzic a dodnes je zde v provozu oblíbená turistická chata.

Ve 30. letech 20. století investoval Polský tatranský spolek do hojně navštěvovaných, ale nezastavěných oblastí Malých Beskyd a Żywieckých Beskyd. V roce 1930 byla z iniciativy babiogorské divize uvedena do provozu krásná dřevěná horská chata na Hale Miziowé (objekt vyhořel v roce 1953). V roce 1932 byla na Leskowci z iniciativy PTT ve Wadowicích otevřena horská chata. O několik měsíců později, v lednu 1933, otevřela bielská pobočka PTT okázalou horskou chatu Beskydský dvůr ve Zwardoni, která byla turistickou branou do stezek Račanského pásma. Koncem roku 1934 otevřela stejná pobočka chatu na vrcholu Wielka Racza, což inspirovalo vznik hřebenových túr od jedné horské chaty ke druhé na trase ze Zwardoně do oblasti Rajczy. V roce 1935 otevřely pobočky PTT z Jordanowa a Lodže horskou chatu „Pod Policou“ u Haly Krupowa (budova vyhořela v roce 1944).

Kromě mnoha turistických chat PTT otevíral  komorní turistické stanice v soukromých domech a některé také vybudoval od základů. Osud těchto míst byl během druhé světové války velmi pohnutý. V poválečném Polsku se Polský tatranský spolek stal jednou z nejvýznamnějších turistických organizací a převzal řadu zařízení v Beskydech, včetně post-německých lokalit. Přes značné výdaje na opravy získaných chat otevřela PTT v roce 1946 turistickou stanici v bývalé vile německého obchodníka z Cieszyna pod horou Tuł (později zde byla turistická chata a dnes je zde restaurace).

Baraniogórski Ośrodek Kultury Turystyki Górskiej fot. Radosław Szczepanek

Spolek pro propagaci lyžování (TKN) z Krakova

Jednou z nejzajímavějších turistických organizací, které v Beskydech působily, je Krakovský Spolek pro propagaci lyžování. Statistiky jsou ohromující, protože v roce 1937 fungovalo pod hlavičkou spolku více než 90 turistických lyžařských stanic, z toho 7 ve Slezských Beskydech a 21 v Żywieckich a Makowských Beskydech. Většinou se jednalo o komorní budovy nebo pronajaté pokoje, které byly v té době oblíbené.

Například v roce 1930 otevřela TKN stanici na vrcholu Kozińce u Wisły. Mnozí starší turisté si pamatují chatu, která zde bývala v provozu. Dnes je to dřevěný obytný dům. Naopak je tomu u objektu Čajovny postaveného ve 30. letech 20. století. na vrcholu Kikula u Zwardoni. Budova přežila druhou světovou válku, ale fungovala jen velmi krátce a dnes po ní nezbyla prakticky žádná stopa.

Další turistické organizace působící za druhé světové války

V roce 1909 zakoupila Německá společnost pro podporu turistického ruchu (německy Fremdenverkehrs-Komitee Blelitz-Biala) pod kopcem Kozia Góra chatku pro lesní dělníky. Po třech letech oprav byla v roce 1912 v budově otevřena turistická chata, kterou v roce 1921 převzal Beskidenverein. Tuto chatu dnes známe pod jménem Stefanka. V roce 1926 byla pod vrcholem Błatnia otevřena chata německého turistického spolku „Přátelé přírody" (německy Touristen-Verein "Naturfreunde") z Aleksandrowic (dnešní městská část Bielska-Białé). Dalším velmi zajímavým případem je první dřevěná chata na Hale Boraczé, kterou v roce 1926 otevřel židovský tělocvičný a sportovní spolek „Makkabi“ z  Bielska-Białé. Stavba byla v tisku označována jako první židovská horská chata na světě.

Ruiny schroniska Rudolfa Urbanke na Trzech Kopcach 2 fot. Radosław Szczepanek

Polský turistický a vlastivědný spolek (PTTK)

Polský turistický a vlastivědný spolek (PTTK) vznikl v roce 1950 sloučením Polského vlastivědného spolku (působícího v nehorských oblastech Polska) a Polského tatranského spolku (působícího především v polských Karpatech). Zkratku PTTK dnes zná každý turista. Organizace byla založena pět let po válce a pokračovala v obnově velké části turistických chat spravovaných PTT. Za více než 70 let své činnosti postavil PTTK v Beskydech několik horských chat na zelené louce a také nové budovy na místě starých.

Jednou z prvních velkých rekonstrukcí, které PTTK provedl, byla přestavba bývalé horské chaty „Pod Policą“ v roce 1955, která je nyní známá jako horská chata PTTK na Hale Krupowa. Další významnou investicí, která ovlivnila krajinu a vnímání horské turistiky, bylo otevření nové velké horské chaty na mýtině Przysłop pod Baraní horou na místě bývalého útulného dřevěného loveckého zámečku Habsburků z Cieszyna (přestěhovaného do centra Wisly). V 21. století se uskutečnily významné investice společnosti PTTK v lokalitách Hala Miziowa a Markowy Szczawiny v Żywieckých Beskydech.

Polský turistický a vlastivědný spolek stavěl také nové horské chaty „na zelené louce“. Průkopníkem v této oblasti byl Edward Moskała (1925 - 95), iniciátor založení Střediska horské turistiky a iniciátor projektu výstavby horských kolib PTTK. Myšlenka zřizování chat pro kvalifikovanou turistiku, jako byly Koliby, vznikla v Żywieckých Beskydech, kde byla v roce 1975 postavena Koliba PTTK na Hale Rycerzové a o rok později v roce 1976 Koliba PTTK na vrcholu Krawców Wierch. Dřevěné horské chaty navržené Stanisławem Karpielem malebně zapadají do horské krajiny a dodnes jsou ikonou polské horské turistiky. I přes četné rekonstrukce a modernizace neztratily svůj charakter.

Zajímavostí je, že Edward Moskała se podílel také na výstavbě horské chaty na kopci Kudłacze, která byla otevřena v roce 1994. Tak vznikla horská chata, která se nachází nejblíže Krakovu. K hranici jeho katastru se lze dostat po turistických stezkách za jeden den.

Werandy są charakterystyczne dla schronisk z międzywojnia fot. R Szczepanek

Artykuł realizowany jest w ramach mikroprojektu pn. ”Transgraniczna marka turystyczna Beskidy” dofinansowanego przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego w ramach Programu Interreg V-A Republika Czeska – Polska.